Jednou z věcí, se kterou se člověk musí vrátit zpět do Čech, je 40 kreditů. Většina z nás měla docela jasnou představu o tom, jaké předměty bychom chtěli absolvovat. Na Unionu je pro studenty povinností mít každý trimestr (term) právě 3 předměty. Pokud by si někdo chtěl vzít o předmět navíc (za kredity), musel by si připlatit určitou částku; samozřejmě se svolením je možné navštěvovat předměty i bez zápisu, ale mohou nastat jisté komplikace.

Union College je tzv. liberal arts škola, což znamená, že vám dá prostor si zapisovat předměty ze všech možných oborů. V rámci svého oboru (major) musíte splnit nějaké požadavky a základní předměty samozřejmě, ale jinak si můžete vybírat předměty jak chcete. Mnoho studentů má ještě sekundární obor (minor), kde z části vystudují nějakou další disciplínu. Také je tu možnost dělat double major, což je studium dvou oborů zároveň, ale to už je méně běžné, dělají to hlavně přemotivovaní Indové. Možná také stojí za zmínku to, že předměty mají na amerických univerzitách sjednocené trojmístné kódování. Začátečnické předměty začínají buď nulou nebo jedničkou a čím pokročilejší a náročnější je kurz, tím vyšší má číslo (na Unionu jsou nejtěžší čtyřstovkové kurzy).

Právě té rozmanitosti předmětů jsme chtěli využít a nezapisovat si pouze CS (informatické) předměty. Po příjezdu jsme však stále nevěděli, co vlastně budeme na Unionu studovat. Každý si něco navolil, ale nikdo nebyl informován, zda-li úspěšně. Proto bylo menším překvapením, když jsme dostali své rozvrhy. Objevovaly se předměty typu psychologie, řecká mytologie či historie, což pro velkou část z nás znamenalo nutnou změnu.

Naštěstí komunikace se zdejšími učiteli příliš nevázla (nejdéle čekal na odpověď Michal) a mohli jsme si své rozvrhy změnit. O každém předmětu se někdo z nás rozepsal níže.

JPN-100 Japanese 1, Junko Ueno (Honza, Tomáš)

Výsledné známky: A, B+

Honza: Japonština byla pro mě jedním z vedlejších předmětů, přesto nakonec na mém rozvrhu skončila (nebýt toho, že ji měl i Tom, tak bych si ji nevzal). Hodiny učila spíše tichá, přesto rázná dáma, Ueno-sensei. V hodinách jsme procházeli gramatiku a dělali různá cvičení, která vyžadovala naši aktivitu (ať už sami, nebo se spolužáky - paradoxně jsme často skončili s Tomášem ve dvojici).

Japonština byla velmi časově náročná. Nad úkoly jsme někdy museli strávit i tři hodiny. To by se na první pohled nemuselo zdát nijak špatné, ale japonština byla třikrát týdně. Zároveň byly povinné laborky, které byly každý týden, ale nebyly uvedeny v rozvrhu. Nemalou váhu tvořily i povinné "Lunch Tables & Events", tj. několikrát za semestr bylo potřeba dojít na obědy organizované učiteli japonštiny a také na japonské eventy. Test byl alespoň jednou týdně (vetšinou tak dvakrát), během semestru jsme měli dva midtermy a na konci byla ještě zkouška.

A dojmy? Pro mě určitě nejlepší předmět za podzimní trimestr. Sice zabral hodně času a nad důležitostí některých úkolů by se dalo polemizovat, ale člověk si rozhodně něco odnesl, měl šanci se seznámit s čínskou menšinou na Unionu (mnoho čínských studentů si japonštinu zapisuje a ve třídách tvoří většinu) a nakonec to byla i docela sranda.

FLM-202 Digital Filmmaking, James de Sève (Tomáš)

Výsledné známky: A

Tomáš: Digital Filmmaking byl jeden z těch předmětů, kde se člověk moc nenadře, pokud nechce. Doporučuji si předmět zapsat, pokud máte již nějaký nápad na scénář. Trochu mě to zklamalo, jelikož mě nebaví vymýšlet příběhy, chtěl jsem pracovat hlavně s kamerou a amíci v týmu nepochopili, že kamera není iPhone.

Občas vzniknou velmi povedené kousky jako Spoon od Pepy Smrže z FITu (https://vimeo.com/192512616).

Ze začátku se ve skupinách po 4-5 členech se přetáčí scény ze známých filmů, aby se studenti naučili práci s kamerou a organizací při tvorbě. Kameru a další vybavení je možné půjčovat v knihovně. V průběhu termu Jim vysvětluje různé filmové techniky.  Ke konci každá skupina vytvoří krátký film, který se na konci termu pustí zbytku kampusu.

AVA-120 Photography 1, Martin Benjamin (Lukáš, Martin V., Tomáš)

Výsledné známky: A, A, A

Lukáš: Pro lepší představu si přečtěte článek Jak jsme se učili vyvolávat černobílé fotky. Tady se dozvíte jen zestručněnou variantu a neuvidíte žádné fotky, tak si neváhejte ho přečíst.

Od ostatních Čechů jsem se o Photography 1 dozvěděl a hned jsem ho chtěl studovat, dokonce mi tenhle předmět pomohl vybrat si Union. Naučíte se zde prakticky kompletní proces analogové fotografie. Dostanete klasickou filmovou zrcadlovku Nikon FM2, filmy si pak sami vyvoláte a fotky pak v luxusně vybavené temné komoře vytiskněte. A všechno, co k tomu potřebujete (foťák, filmy, fotopapíry), jen tak dostanete. Zjistíte pak, že filmová fotografie má také své kouzlo. Zamýšlet se nad každou fotkou, nevědět jak dopadne a pak při tisku v temné komoře ji vidět postupně se objevovat ve vývojce má něco do sebe. Shrňme si to tak, ať fotíte, nebo ne, stejně si tenhle předmět musíte vyzkoušet.

MTH-115 Calculus 3: Diff Vector Calc, Jetjaroen Klangwang (Honza)

Výsledné známky: A

Honza: Tato matematika byla jedním z mála kurzů, který vyžadoval souhlas od vedoucího katedry. Sepsal jsem tedy motivační email a dostal svolení si předmět zapsat. Abych pravdu řekl, matematiku jsem si bral s jistým očekáváním, že bych si mohl lépe doplnit analýzu o více proměnných (což se na FITu na bakalářském stupni, bohužel, nevyučuje; samozřejmě máme VMM, ale tam se nejde příliš do hloubky), ale po první hodině jsem zjistil, že půlka trimestru pro mě bude více méně opakování.

Každá hodina je v podstatě ve stylu cvičení, někdy se objeví slovo definice, sem tam padne slovo theorém, ale něco jako důkazy jsou zde velká neznámá (to samé platí o značení, každá definice je slohovka); Tomáš Kalvoda by si zde asi moc nezakopal. Zdejší matematika je tedy hodně o počítání, příklady jsou však velice jednoduché a hodiny se docela táhnou. Co naopak musím ocenit, je, že vyučující píše vše na tablet a materiál postupně zveřejňuje na Nexusu (forknutej Moodle).

Bohužel jsem poslední tři týdny před koncem trimestru vzdal vstávání a na hodiny jsem chodit přestal. Tím jsem ale ušetřil několik hodin týdně a každou hodinu jsem si doma do pěti minut prošel. Zkouška byla shrnutím celé látky, dokonce byl povolený cheat sheet na ~A5 (+ byla opět jednoduchá).

CSC-483 Topic: Computer Vision, John Rieffel (Dominik, Honza, Jirka, Lukáš, Martin L., Martin V.)

Výsledné známky: A, A, A, A, A, A

Dominik: Jediný CS předmět, který se nám ve fall termu líbil a až na Michala a Toma jsme si ho zapsali všichni. Učitel měl tedy celkem legraci z toho, že mu tam polovinu třídy okupujou Češi. Jedná se o přehled základních algoritmů ve zpracování obrazu a strojovém vidění. Výuka je formou takových seminářů, kde se odpřednáší látka a diskutuje se o ní, občas se proberou nějaké vědecké práce a probere se jejich obsah. Každý týden je zadán projekt na nějakou techniku či algoritmus, který bylo třeba zpracovat a sepsat o něm report. Ačkoliv většina našich spolužáků byla na Unionu v oblasti informatiky už třetím nebo i čtvrtým rokem, jejich znalosti a výkony tomu moc neodpovídaly. Učitel, John, byl celkem vtipný a pohodový člověk, který se specializuje na umělou inteligenci a strojové vidění se v podstatě učil s námi. Šlo tedy o takovou spolupráci, což vedlo k tomu, že jsme často vyprodukovali lepší programy, než byly ty jeho (jednou nás dokonce poprosil o prodloužení deadlinu a radu jak problém vyřešit... nojo, americké vzdělání...). Mezi probraná témata patřily transformace obrázků (gray scale, normalizace histogramů, vážené RGB...), edge detection, line detection, feature matching, apod. Závěrečný projekt byl zadán někým, kdo zkoumá plošťenky a potřeboval, abychom mu naprogramovali nástroj na rozpoznání jejich tvaru v obrázku a popsali tento tvar Fourierovými deskriptory. Nějaké výsledky jsme měli, ale nemyslím si, že by někdo vyprodukoval něco zázračného. Očividně to ale nevadilo, jelikož jsme prakticky všichni měli plný počet bodů. Během termu jsme také museli pracovat na vlastním portfoliu, které se mělo skládat z projektů, které děláme ve volném čase. Někteří z nás to vzali poměrně seriózně, ale třeba Martin L. tam jen okopčil kód z prvního projektu, trochu upravil, a za portfolio dostal 80 bodů... nojo, americké vzdělání...

Abych to tedy shrnul - látka zajímavá, přednášky celkem uvolněné s pohodovou atmosférou, docela hodně práce, ale pro nás z ČVUTu nijak náročné. Od údajně nejtěžšího předmětu oddělení informatiky jsme čekali větší úroveň.

My bychom sice asi ploštěnky nepoznali, ale naše algoritmy to očividně zvládnou levou zadní.

AST-051 Intro to Astronomy, Rebecca Koopmann + Jonathan Marr (Dominik, Martin L.)

Výsledné známky: A, B

Dominik: Už podle číselného kódu tohoto předmětu nám bylo jasné, že se asi nebude jednat o nějakou náročnou záležitost. Na začátku kurzu je takové lehké shrnutí fyziky ze základky/střední, které vyděsí Američany, protože půlka z nich si předmět zapisuje kvůli splnění jednoho "scientific" předmětu. Pro vás to ale bude směšná záležitost. Probere se lehká historie o objevování vesmíru, základní kinematika, Newtonovy zákony, elektromagnetické vlnění, termodynamika, optika (to zabere tak 2-3 týdny a nebojte, matematické vzorce po vás nikdo chtít nebude, protože zapamatovat si F = m * a je pro Amíky moc složitý) a pak se pomalu přechází na teorii vzniku hvězd, galaxií a celého vesmíru. Mezi témata patří spektrální klasifikace hvězd, životní cyklus hvězd, Slunce, vznik galaxií, Mléčná dráha, vznik a vývoj vesmíru, teorie velkého třesku, černé díry atd. Na to, že je vše na poměrně nízké úrovni, je výklad opravdu zajímavý. Profesorkou byla příjemná starší paní, která má přehled a očividné nadšení pro probíraná témata. Přednášky byly 3x týdně, psalo se asi 6 kvízů, midterm a zkouška, ale všechno bylo fakt jednoduchý. Nebylo se třeba připravovat déle než hodinu (ze začátku ani to). Tento kurz má ještě povinnou laborku, která je 6x za term (na 3 hodiny) a je to večerní laborka venku, kde pomocí dalekohledů pozorujete hvězdy a planety. Je to celkem fajn, ale doporučuju si předmět zapsat na jaře, kdy není taková kosa a pořád zataženo. Můj profesor na laborky byl J. Marr, celkem vtipnej člověk, lab reporty hodnotil v pohodě. Sice vám to moc nového z astrofyziky nedá, ale člověk se dozví docela hodně zajímavostí a navíc pozorovat dalekohledem prstenec Saturnu je celkem cool. Předmět doporučuju.

BIO-103 Biology - Diversity of Life, John Horton + Roman Yukilevich (Dominik, Martin L.)

Výsledné známky: A, B

Dominik: Za mě předmět, který tento term zabíral nejvíce času. Ti z nás, kteří byli v Čechách na gymplu, sice veškerou látku už probrali, ale samozřejmě si nikdo nic nepamatoval a bylo třeba si to hezky zopáknout. Probrala se témata jako evoluce, přirozený výběr, DNA, genetika, ekologie apod. Přednášky má starší kanadský pán, který občas působí trochu zmateně a má trapné vtípky, ale jinak je příjemnej a vysvětluje látku celkem v pohodě. Testy zahrnují napůl otázky úplně primitivní, že se na ně není třeba vůbec učit a napůl poměrně složité, že je třeba látku docela i chápat a nejen se naučit nazpaměť. U ničeho se ale nezašlo do větších detailů, než třeba u nás na gymplu, spíš naopak. Byly asi dva kvízy, dva větší testy a pak zkouška. Předmět také vyžadoval povinnou laborku, která bylou jednou týdně (asi 3 hodiny) a dělali se tam různé experimenty. Jeden z experimentů byl například sedmitýdenní pokus, kde jsme pozorovali fitness mutantů ve vypěstované populaci octomilek. Docela hodně mimo computer science, ale komu by se v životě nehodilo umět rozpoznat pohlaví octomilek a kategorizovat je podle mutace očního pigmentu. Další experimenty zahrnovali třeba replikaci našeho DNA, diagnostiku, zda-li máme intoleranci laktózy, nebo zkoumání, jaký vliv má tvar a velikost křídlatých dvounažek (takový ty vrtule co padaj ze stromů a lepíme si je na nos) na dobu jejich pádu. Na octomilky a dvounažky se pak psal lab report na cca 8 stránek, což už bylo podstatně méně zábavné. Pokud máte k biologii kladný vztah (což já nemám, ale Martin mě přesvědčil si to zapsat a oba jsme toho pak litovali když jsme psali osmou stránku o octomilkách), tak si předmět klidně zapište. Laborky jsou fajn a učitelé vtipný, ale je to hodně práce.

AAH-222 History of Photography, David Ogawa (Jirka, Lukáš, Martin V.)

Výsledné známky: B,  A-, B+

Martin: Koho by zajímala technická stránka fotografie, tak si na tomto předmětu na své nepřijde. Jak už kód předmětu napovídá (a není radno to ignorovat), je to předmět umělecký. Řeší se hlavně umělecké směry ve fotografii a kontext fotografie v umění. V kombinaci s velmi chladnou místností, nepohodlnými židlemi a časem přesně po obědě se tyhle hodiny neskutečně táhnou. Kolikrát vám bude hlava padat stranou a budete přemýšlet, proč jste tam vůbec chodili, protože stejně nedáváte pozor.

Teď ale vážně, pro lidi, kteří mají rádi umění (já ne), tohle může určitě být zajímavý a velmi nenáročný předmět. Skutečná časová náročnost je okolo 3h před každým testem, kdy se naučíte 20-25 fotek na poznávačku z portalu Artstor, kam všichni studenti dostanou plný přístup a tím nezbytná příprava na předmět končí. Hodiny jsou občas obohaceny šprýmy havajského profesora Ogawy, když mezi své časté vyjadřování náklonnosti ke stejnému pohlaví třeba loupne hru "Ikea or deathmetal band name". Byli jsme tak například svědky příhody, kdy před celou třídou na podpoře Artstoru řešil zapomenuté heslo a následně zjistil, že má zapnutý capslock.

Plusy: Asi nic. Budete mít dost času na ostatní classes. Pokud si vezmete Photography 1 a pojedete na výlet do muzea, můžete opravovat průvodce s letopočty (a že docela koukal). Pro umělecké nadšence to však může být fajn volba.

Mínusy: V poznávačkách jsou občas "umělecké" fotky např. nahých seniorů nebo naše oblíbená, "leatherdaddy & leatherboy". Jen pro silné povahy.

Velmi vydatná hodina plná významných děl a umění.

ATH-112 Acting 1, Randy Wyatt (Jirka, Michal)

Výsledné známky: A, A

Jirka: Pro detailní popis koukněte na příspěvek Pod pokličkou herectví na Unionu. Tady to vezmu jen stručně. Ještě bych chtěl upozornit, že vedení předmětu se s jiným vyučujícím může značně lišit.

Předmět jsem si zapsal, abych si zlepšil vystupování a celkově protože mě to tak nějak zaujalo. V sylabu byste se mimo jiné také dočetli, že na známku budete vést deníček, kam budete psát, co se vám ve třídě každý týden líbilo/nelíbilo, jaké z toho máte pocity apod. Dále tam budete popisovat vaše reakce na čtení, které vám je zadáno a analýzu divadelní hry, na kterou se v průběhu trimestru budete muset jít podívat. Tohle spolu s účastí ve třídě jsou celkem jednoduché způsoby, jak získat vysoký podíl z 60% do výsledné známky. Dalších 25% tvořily vaše scénky a zbytek byl rozprostřen do 2 malých kvízů, které se vyplňovaly online z pohodlí domova, a analýzu charakterů, které ve vašich scénkách hrajete.

Ze začátku si projdete fakt hodně cvičeními, od dýchání a pohybu, přes projekci hlasu, až po dotýkání svých spolužáků. Předmět také zahrnuje čtení slušného množství kapitol knih o herectví a čtení divadelních her, ze kterých vám budou přiděleny scény. Za celý běh jsme měli 2 menší a 2 větší scénky, za které jsme byli hodnoceni. Na hodinách se na vaše scénky vedou různé workshopy a dostáváte docela dost zpětné vazby, ale občas je potřeba se na scénku s vašimi parťáky (2-3 lidi na scénku včetně vás) sejít i mimo třídu.

Řekl bych, že jsem si toho odnesl docela dost a celé mě to i bavilo. Určitě doporučuju si herectví zapsat. Na B to podle mě bylo skoro bez práce, na A jste se už museli trochu snažit, ale nic převratného. Pro silnější zážitek je také možnost si na Unionu každý rok zahrát v několika divadelních hrách, které jsou pak na kampusu předváděny pro věřejnost.